vliv žížal na půdu
Žížaly (Lumbricidae)
Žížaly plní v lesních ekosystémech důležité funkce v půdotvorných procesech, kdy ovlivňují tvorbu humusu, kypření půdy, přesouvání půdních částic a provzdušnění půdy. Výrazné zvýšení populace žížal vyvolané vápněním se dostavuje až po biochemickém rozkladu opadu půdními mikroorganismy. Ten nastává s určitým časovým zpožděním, především v jehličnatých porostech, ale většinou nepřekročí horizont 2–3 let. Bukový opad je pro žížaly přístupný po šestiměsíčním rozkladu a rozvoji mikrobiální aktivity.
Vápnění u žížal podporuje migraci, reprodukci a snižuje jejich mortalitu. Existuje pozitivní vztah mezi obsahem Ca v půdě a četností výskytu žížal. Aplikace vápence zvyšuje podíl půdních bakterií na mikrobiální biomase, která zlepšuje potravní nabídku žížalám. Zpřístupnění živin, zvýšení hodnoty pH půdy a současné snížení toxicity těžkých kovů pozitivně ovlivňuje zvláště endogenní (podpovrchové) a anektické (hlubinné) druhy, které jsou silně závislé na půdním chemizmu.
Pozitivní vliv žížal na úrodnost půd spočívá ve zvýšené mineralizaci živin, lepších fyzikálních vlastnostech slabě porézních půd a zvýšení obsahu metabolických produktů podobných hormonům. To bylo zjištěno i v laboratorních pokusech s žížalou Lumbricus rubellus u březových semenáčků rostoucích ve smrkovém opadu. Abundance žížal může dosáhnout 1000 jedinců na m2 při roční produkcí trusu až 7 kg/m2.
Regenerace půdy po vápnění je odvozována z nárůstu aktivity žížal. Tento proces je limitován druhovým složením stávajícího společenstva. Na vápněných plochách dochází k nárůstu abundance všech přítomných druhů žížal. Nejčastěji se vyskytují epigeické druhy Dendrobaena octaedra, D. rubida, endogenní druhy rodu Aporrectodea a intermediální L. rubellus.
Vápnění smrkových porostů vyvolalo zvýšenou aktivitu žížal a následně změnu humusové formy ze surového moderu na dynamický mul. S odstupem 17 let se však humusová forma pod smrkovým porostem zhoršila. Samotné vápnění nemůže zajistit dlouhodobé zlepšení životních poměrů pro žížaly. Přítomnost listnáčů a půdní vegetace rovněž vytváří podmínky zlepšující humusové formy a trvale stabilizuje populace žížal.
Copyright © 2022 Lesnická práce s.r.o. All Rights Reserved.
